Detail článku "Vánoční vycházka 23.12.2014"

Půjdeme-li pozorně a s očima sklopenýma Staroměstským náměstím v Praze, spatříme v těsné blízkosti radnice místo, které je vyznačeno mozaikou dlažebních kostek se sedmadvaceti křížky a s datem smutně proslulým.

Znamení utrpení splývající s dlažbou je tichou připomínkou neslavného konce stavovského povstání. Ano, právě zde stálo popravčí pódium, kde se roku 1621 odehrálo kruté divadlo, na jehož scéně si habsburská moc po vítězné bitvě bělohorské vyrovnávala účty s odbojným národem.

Hrůzná podívaná se zrcadlila ve vyděšených očích Pražanů, vzduch se tetelil úzkostí celé pokořené země a krev čtyřiadvaceti stínaných hlav českých pánů (tři další byli oběšeni) jen pomalu osychala na sekeře kata Jana Mydláře, který prý byl 21. června tak schvácen, že  poslední čtyři či pět poprav musel odvést pacholek.

 

A tak jsme se na tomto místě 23.12.2014 v 16 hodin sešli i my (Mary, Tomáš Pudil, Vykyš, Karolína, Martina a Petöfi a taky já), ale k veselejší události. Ochutnali jsme pečené kaštany a svařák neboli hot-wine.

 

Pokračovali jsme do Kaple Betlémské, kde se připojili Lilka s Álou, Martina s Michalem, Iva se Zdeňkem, Lenka s Vaškem a Kubou a ještě Jana N. Prohlédli jsme si výstavu "Andělské zvonění" (betlémy ze všeho možného).

 

Pak jsme se přesunuli o dva vchody dál do hospody U Betlémské kaple k občerstvení, kam dorazil i Mirek P. Byla tam velmi pomalá a natvrdlá obsluha (jediné + Plzeň za 31 Kč). Michal se své česnečky nedočkal (stejně za nic nestála).

 

Cestou přes Karlův most jsme se zaposlouchali do tónů zvonkohry, která hrála na pontonu na Vltavě a taky Vltavou začínala - jak jinak. Pak už jsme pospíchali po mostě a předmostí do další hospody, neboť se mnohým chtělo čůrat :)

Skončili jsme U Glaubiců, kde jsme popili, pojedli a pokecali, třeba o tom, jak správně vařit rybí polévku.

 

A pak jsme se roztrousili k vánočním domovům. Ušli jsme asi 1700 m, nevím, zda-li to tedy nazvat procházkou.

 

zapsala: Olina Panušková