Detail článku "Sv. Jiří 2024 - Polevsko"

Akce sv. Jiří - Polevsko

 

26. - 28. 4. 2024

 

Účastníci zájezdu: Jirka Vytlačil, Čenda Košťál, Míra Vykydal, Pavelek Ďásek, Olina a Mirek Panuškovi, Pavlína a Pavel Keprtovi, Iva a Jirka Dvořákovi, Zdenál Kocábek, Olina Zemanová, Lenka Zavadilová, Šárka Finková, Lilka Sussmannová, Honza Maňák, Jana Nová, Zdenka Habrychová, Marcela a Petr Köppelovi a Mary Vytrhlíková.

 

Rok se sešel s rokem a nastal čas akce Svatý Jiří. Marně jsem pátrala v paměti, kolikrát se tato akce už konala. Její prapůvod je z Cínovce, kde se takto pravidelně slavily narozeniny pana Kolegy a Jirky Vytlačila. K tomu pak přišlo jako zpestření - nějaká hra a výlet, který se posléze přesunul pokaždé na jiné místo, a bylo to. Tradice byla zde.

 

Sjeli jsme se v pátek v Polevsku do penzionu Na křižovatce. Ten se ukázal jako velmi příjemný, útulný a s pohodovým personálem. Já jsem jela na akci s Pavelekem a Mírou V. Cestou jsme se stavili v Práchni u Panské skály, kterou proslavila filmová Pyšná princezna. Nikdo tam nebyl, tak jsme si v klidu prošli a fotili velmi hezké místo. Navíc jsme před mnoha lety v Práchni měli na Stezce nocleh, takže bylo nač vzpomínat.

 

Pro nemoc svou účast zrušili Petöfi s Martinou. Jirka s Čendou nás večer seznámili s tím, co nás čeká, a rozdělili nás do skupinek. Měli jsme si vybrat čtyři tematické okruhy ze šesti možných.

Možnosti: čeština, počty, Švejk versus Saturnin, zeměpis, mohli se setkat a Čendův guláš. Název počty byl zvolen místo matematiky, protože se prý jedná o otázky na přijímací zkoušky pro sedmou třídu.

 

V sobotu ráno jsme se po snídani vydali na cestu. Podle organizátorů nás mělo čekat asi 12 km, lehce stoupající a klesající krajinou. Vlastně mírně zvlněný terén, téměř vrstevnice. Během dne jsme pochopili, že tento popis lze chápat po svém. O vrstevnici mám tedy trochu jinou představu.

První téma naší skupiny byly počty. Já, matematický tupoun, jsem valila oči a musím říct, že bych prostě přijímačky neudělala a moje kariéra by měla nádech nádenické práce opírající se o lopatu. Zbytek skupiny se tím taky protrápil a první body nás posadily na hezké čtvrté místo. Nicméně bonusem byl fakt, že nás provázelo krásné počasí a první 3 km i jezevčík Bastien. Pak se dvěma turistkám podařilo zavolat na telefonní číslo na obojku a paní majitelka si pro psa přijela. Uprchlík byl odchycen a my jsme s další částí otázek došli do vesničky Mlýny. Tam bylo rychlé pivko a popojeli jsme jednu stanici vláčkem do Kytlice. Paní průvodčí nás ani nestihla zkasírovat a tak jsme okradli naše dráhy ...

 

V hospodě jsme dali oběd a soutěž pokračovala. My jsme tvrdě hájili naši čtvrtou pozici a jen zázrak nás mohl ochránit od toho, že nám padne na hlavu zápis z akce. Hodně věcí jsme věděli, ale nikdy ne všechno.

Podstatnější ale je, že jsme se u toho pobavili, že nám bylo dobře a byla sranda. V této chvíli není důležité, zda pořadatelé udělali nějaké chyby, na to se historie neptá, ta zná jen vítěze. Ale snad se konečně blíží k tomu, co si přejí skoro všichni účastníci: kvízová otázka, možnosti A, B, C a jedna z nich ať je tou správnou odpovědí. Různá témata, protože někomu tam chybí sport, někomu muzika atd. Třeba se toho dožijeme příští rok. 

Večer kluci vyhlásili výsledky, nám se potvrdila bramborová medaile, rozdaly se výhry a nastala volná zábava.

 

Neděle patří tradičně programu individuálnímu. Podle toho, kam se chce komu jít nebo jet.

 

Chci hlavně poděkovat Jirkovi a Čendovi, že nám jednou do roka tuto akci připraví a přežijí překřikující se, polohluché stádo důchodců, kdy je každý chytrý jak rádio a chce se prosadit. Je to zážitek a těším se na ten další.

 

Zapsala Mary 

 

-------------------------------------------

 Čenda:

 

Ze sv. Jiří děkuji za tolerantnost.

Týmu Zdenála, že přijal poměrně velkou přísnost při posuzování jeho řešení příkladu z matiky, ač při menší přísnosti mohl být jediným vítězem víkendu.

Týmu Lilky, že přijal totéž, ač při větší přísnosti mohl být jediným vítězem víkendu on.

Přijatým kompromisem se o vítězství tyto týmy podělily - za což ten dík.

Omlouvám se také všem z týmu Pavla Keprty, že jsem přehlédl rošťárnu tiskařského šotka a dal jim tudíž úlohu tak lehkou, až je to zmátlo. Na jejich umístění to naštěstí nemělo vliv.

Stárnoucímu a úměrně blbnoucímu svatému Jiří (Vytláča v tom byl tentokrát nevinně, ale co nebylo, může být příště) zdar!