Detail článku "MDŽ 2014"

aneb putování za kamarádkami Vandou, Cattleyou, Vanillou a dalšími

     Na letošní MDŽ pro nás Martina Mlýnková připravila opravdu nezapomenutelnou akci, na kterou dle jejích slov by byly karafiáty nošením dříví do lesa – večerní prohlídku skleníku FATA MORGANA. Tam  právě probíhala výstava orchidejí.
     My, oslavující oslavenkyně, jsme se sešly na Letné v kavárně Alchymista 7. 3. 2014 už po šesté večerní, abychom poklábosily, popily nektar v podobě výborného vína, čaje nebo domácí limonády a okusily manu nebeskou, zapečenou do lahodných dortů.  Svou přítomností nás tam na chvíli oblažily ještě Monika, Gabča a Alžběta, která, jak jinak, šla z ruky do ruky, ale kupodivu nebylo třeba ji na stolku v kavárně přebalovat,  jak máme nacvičeno již z podzimní Koko.
     Ve 20:15 se na 112 v Holešovicích přidala k Aye, Alence, Olince Z., Olince  P., Martině, Soně, Marjánce, Libušce, Lence a mě ještě Ivuška D. a Karolína (Hurá), společně  jsme  za hluboké tmy odjely do Troje a došly ke skleníku. Hned u pokladny byl krásný chlap, který prodával  kvetoucí orchideje  - obklopily jsme ho a za chvíli nám šla hlava kolem z něj a jeho orchidejí a myslím, že jemu šla hlava kolem z nás. Nic jsme si nekoupily, přece se s tím nebudeme tahat během celé prohlídky, slíbil, že na nás počká až po prohlídce.  Kecal jako všichni chlapi – utekl ...
     Naše průvodkyně byla studentka přírodovědecké fakulty, milá, hezká, vstřícná a chytrá. Prováděla nás po skleníku za svitu malé baterky. Všude kolem kvetly výstavní vystavované orchideje, slečna nám ale povídala i o jiných rostlinách, například pouštních, tropických, horských atd. a o jejich strategiích přežití a strategiích rozmnožovacích. Škoda, že nás děvčata nikdo včas neupozornil, abychom si vzala příklad z orchidejí, když chceme býti hmyzáky obšťastněna, opylována a ještě si u toho užít.  Mnohá z nás se mohla vyvarovat pokusů, omylů a špatného pěstování. Slečna nám osvětlila, jak se orchideje rozevírají, nastavují své okvětní plátky jako přistávací plochy a opravdu docílí svého. Nikdy nás dosud nenapadlo, že rozmnožování květinek může být TAK sexy.  V tunýlku mezi akvárky jsme pozorovaly i ryby, v tropické kuňkaly žáby, pobíhali malí gekoni, plazili se tropičtí šnečci. Ach ano, připomínalo to scénu s Oldřichem Novým, když chtěl po Adině Mandlové, aby zavřela oči a vyprávěl jí o noci nad Carem … Seznámily jsme se a spřátelily s kamarádkami Vandou, Cattleyou, Vanillou, Brassiou, Dracullou, Dendrobiou a dalšími a také různými  pohlednými hybridy.
     Všechno krásné má svůj konec a tak jsme se i my najednou ocitly před skleníkem, nad námi pražské noční nebe, před námi cesta domů. Některé z nás jely vyzvednout svého hmyzáka do hospody, některé jely domů nechat si zdát  o vůních, zvucích a barvách světa orchidejí.
     Martino, díky.  
                                                               Zapsala  JN,  orchidej z Modřan