Detail článku "Kykyryký 2. 12. 2017"
HURÁ, PÍŠI ZÁPIS - stálo na lístečku, který jsem si vytáhl z čepice kousek za Berounem. No, že bych jásal, to se říci nedá, a tak jsem to spláchl douškem z několika placatic, které kolem mě kolovaly. Ale byla to za celý den jediná nepříjemnost, jinak se vše vydařilo nad očekávání.
V sobotu ráno jsme se všichni sešli v Berouně na nádraží, kde se oddělila dámská a pánská sekce. Za pány se dostavili Míra Páňa, který letos trasu plánoval - a nutno dodat, že dobře, Míra Vykyš, Pavelek, Jirka Boháč s Kasíkem, Michal s Otou, Jouza, Honza Maňák, Vytláča, Jarda Čubr, Michal Čakrt a já.
První zastávka byla asi po pěti kilometrech v restauraci ve sv. Jánu, kde jsme se všichni dostatečně občerstvili, takže nám ani nevadilo, že v hospodě U Grobiána byla uzavřená společnost. Chvíli jsme poseděli venku a zavzpomínali na Marceliny "piva pravdy".
V Srbsku je také památná hospoda, kde jsme kdysi měli vydařený pyjamový večírek. Tady jsme měli mít sraz s děvčaty. Pojedli a popili jsme, ale děvčata nikde. Začal nás honit čas, tak jsme se zvedli a ejhle, uprostřed mostu vidím Martinu a další členky Koko trasy. Nastalo vítání asi jako když se sejdou dvě armády na linii příměří.
Nemohlo chybět společné foto (viz Fotogalerie), na kterém chybím pouze já coby fotograf, a Mery, která odjela dřív. Tentokrát při focení nebyl žádný sýr, ale hovno.
No a pak už jsme každý po své straně Berounky mířili do pivovaru Berounský medvěd. Cestou jsme se od Honzy dozvěděli, že rozdíl mezi "malinko" a "trošičku" je asi 15 minut.
Do pivovaru jsme dorazili už za tmy. Vlakem je to na Smíchov chvilka, zvláště, když se dobře bavíte, takže někteří jsme zakončili vydařený den v hospodě U perónu.
Bylo to podařené.
Zdenál