Detail článku "KOKOSTEZKA 03.-04.12. 2011"


Účastníci: Lilka Sussmanová, Alča Zemanová, Iva Slabejová, Karolína Sýkorová, Olina Zemanová, Pavlína Cmuntová, Ivanka Dvořáková, Mary Vytrhlíková, Olina Panušková, Zdeňka Habrychová.

Lilka dala sraz tradičně u pokladny č. 17 a už to byl malý rébus, protože s rekonstrukcí Hlavního nádraží se leccos změnilo a pokladna s tímto číslem už není. Nicméně i tak jsme se úspěšně a včas sešly. Koupily jsme společnou jízdenku a hurá na vlak. Cestou na peron mi zvonil mobil a ejhle, volá Ivanka Dvořáková, že se ztratila. Zahleděla se cestou do očí bankomatu a netušila z jakého nástupiště a kam jedeme.
Vláček nás dovezl do Strančic, kde jsme přestoupily na autobus 463 směr Kunice-Vidovice.  Chtěly jsme si prohlédnou zámek Berchtold, o kterém jsme se na internetu dověděly, že je přístupný celoročně, má zde stálou expozici postaviček paní V. Klimtové a na zdejší zahradě jsou k vidění miniatury našich hradů a zámků. Vlastní zámek je hotel, kam jsem šla zjistit, jak se do té zahrady dostaneme, když je zamčená. Paní recepčí řekla, že se platí vstup, ale po zjištění, že je to 90 Kč na osobu, se nám ty miniatury nějak přestaly líbit a šly jsme radši na místní hřbitov. Protože hned naproti otevírala hospoda, dostala naše cesta hned konkrétnější obrysy ve tvaru orosených půllitrů. Bylo to báječné kvasnicové pivo a bylo tam, jak říká můj kamarád, útulno a hospodno…..
Pak nás cesta vedla přes vesničku Všešimy. Přálo nám počasí, vůbec nám nepřišlo, že jsme tak malý kousek od Prahy a dálnice, která sice byla chvílemi vidět, ale to bylo všechno. Prostě romantika za humny. Po sedmi kilometrech se před námi objevily Mirošovice a hospoda Na Hřišti. Tam se naše řady rozšířily o Olinku P. a Habryšku. To už jsme měly i zprávy o trase Kykyryký, že se blíží. Po pozdním obědě nastal definitivní přesun do penzionu U Císaře, kde jsme byli všichni ubytováni. Naši „kohoutci“ měli podstatně delší výlet i pivní náskok, ale o tom jistě napíše někdo z jejich řad.
Večer byl ve znamení tatarských bifteků, plánování trasy Stezky, povídání, popíjení a pohody, kterou tahle akce vždy přináší. Ráno už se po snídaní lidičky postupně rozjížděli do různých směrů, do práce a domů. Tak příští rok ve stejnou dobu ahoj.

Zapsala:  Mary