Detail článku "65. Stezka - Domažlicko (Mary)"

STEZKA 28. 9. - 1. 10. 2023

 

Protože jsem se vracela v den odjezdu na Stezku z Maďarska, začalo moje putování až v pátek 29.9. 

 

Sedla jsem v poledne do vlaku a jela do Švihova. Tam mě v penzionu uvítal jeho provozovatel Pepa, kterého jsme poznali už v květnu, a je to báječný chlapík. Postupně do večera dorazila celá parta, podle toho, kdo kudy šel.

 

Večer nás čekal nácvik písně Kocábka náramná, kterou dostal Zdenál za úkol naučit se a zazpívat novomanželům Lence a Vaškovi na říjnové slezině. On jako sólista a zbytek trasy jako sbor. To jsem netušila, jaký rytmický a melodický exodus nastane. Jako zlatý hřeb se k tomu připojil Pavelek se svými břišními tanci. Bylo to úžasné. Myslím, že se pobavili všichni. Pak jsme se hudební produkce chopili s Mírou a bylo dobře.  

 

Ráno jsme šli na vlak, abychom projeli přes Klatovy do Kdyně. To už pršelo, chvíli hodně, chvíli málo, ale mrholilo celý den. Trasa se vydala do Kdyně do hospůdky Škarmanka, kde narazila na Trasu 20 a už to jelo. Já s Mírou V. jsme od nádraží šli hned dál. Přes Prapořiště do Starce. Viděli jsme krásnou vlakovou drezínu, která odvážela dřevo z trati, která se opravuje.

Ve Starci nás zaujala lehce otevřená vrata od hospody. Byl tam človíček, který uklízel, čistil potrubí, ale natočil nám pivko a povídal, jak vlastně ve vesničce udržují chod hospody a sálu místní hasiči.

Za stálého mrholení jsme šli dál. Nádherná krajina, lehce zvlněná, plná pastvin, kde se pásl dobytek.

Byli jsme jak ztraceni, chvíli v lese, chvíli v mlze, ale došli jsme k lomu Lomeček, kde je nádrž, ze které je vidět, co se děje pod hladinou. To místo má svůj půvab. Nikdo jiný tam nebyl. Dali jsme čaj s rumem, sestoupili pod hladinu a koukali na sochy pod vodou a jesetera, který kroužil kolem. Kapři u hladiny mají velikost selete, tipuji okolo 10-15 kilo. Lom je 8,5 m hluboký, využívá se ke koupání a na kulturní akce.

Déšť trochu ustal a my měli jen 3 km do místa ubytování. Tak postupně dorazila celá trasa, hezky rozveselená sedánkem s Dvacítkou.

 

Zdenál naštěstí netrval na dalším nácviku písně, a tak se večer nesl v duchu oslavy sedmdesátin Aleny Svobodové. Živý obraz se nám vydařil, snad se Aleně oslava líbila.

 

Ráno svítilo sluníčko, byl nádherný den a my došli po 6 km do Domažlic na závěr celé Stezky a následně do vlaku, který nás dovezl domů.

 

Zapsala Mary