Detail článku "Pantakovky 2008"

Jedna z velkých Takových akcí začíná opět žít. Díky trase 20, která začíná obnovovat tuto krásnou sportovně zábavnou akci, se uskutečnil v Soběslavi jubilejní 30. ročník. Nedalo mi to, a spolu s Pepíčem, jsme zkraje března si vzali za 17 patronát nad účasti a organizaci. Už to vypadalo, že 17-ová účast bude komorní, protože v termínu PanTakovek pořádal Honza Maňák - Cestu s láhví oblíbeného pití - a o změně termínu nechtěl moc diskutovat a Ala Zemanová měla strojit svatbu. Nakonec svatba byla odložena a tak byl položen základ velké účasti.
Za 17 se zúčastnil sportovně vyvážený tým silných individualit doplněný našimi mladými sporstmeny. Jmenovitě: - Jirka a Ivanka Dvořákovi s Michalem, Ála Zemanová s Matesem, Zdeněk a Hanka Procházkovi s Ondrou, Adam Mlýnek, Martin Zedník, Míra Čumi Vykydal, pan doktor Vytlačil, Pepíč Šípek, Libuška Sussmannová, dvě krásná mladá děvčata – Kristýna Pravdová a Pavlína Švandová a má maličkost Pavelek. A abychom drželi tradici správného čísla -  bylo nás 17.


V pátek bylo tradiční velké setkání v hospě Paluba, které bylo okořeněné sledováním fotbálku z ME mezi Chorvatskem a Tureckem. Tak jak bylo napínavé fotbalové drama bylo i drama v nošení piva. Místní obsluha těžce nestíhala, a kdo nebyl aktivní, sušil hubu. Nejlepší byl obsluhující číšník, když v 23:00 hlásil, že zavírá a když jsem se slušně zeptal, zda nemá zájem si dále přivydělat, když má plnou hospodu, tak prohlásil, že hospoda není jeho a na můj dotaz co dýška, tak opět kontroval, že za korunové dýško si triko trhat nebude. Holt asi se u nás buduje nějaký divný kapitalismus anebo byla plná hospoda škrtů. I když odměna je úměrná snaze…
Jinak jsem se při sledování fotbálku pyšně vsadil s panem doktorem o láhev Tullamore, že Turci přejdou přes Německo. No, ve středu 25.6. se ukáže jaký jsem to expert. Sobota začala slavnostním nástupem účastníků.


Po slavnostním nástupu a Žížalovské hymně byly jubilejní 30. PanTakové hry zahájeny. Jako první disciplína začal víceboj. Následně pak kolektivní sporty – fotbálek, volejbal a nohejbal. Týmů bylo jako máků, do toho Slunce žhavilo, jako kdyby člověk robil u vysoké pece. Ale nezdolný sportovní duch vítězil. Odpoledne byla tradičně odstartována Velká cena Lužnice a doprovodné atletické dispciplíny. Průběžně běžely kuželky, stolní tenis. Musím si na okrajníček postěžovat, že jak po povodni udělali v Soběslavi krásnou kuželnu, tak jsem v náhozu 10 + 10 propadl a hodil bídných 37. Kde mi ta pověstná forma zůstala ví bůh. No holt budu muset někde potrénovat. Z kuželek do finálové skupiny postoupil Pepíč a Libuška.
Sobotní večer proběhnul v krásně renovovaném Národním domě. Sál byl plný. Proběhnul píčkap v jednotlivcích a v malém pivu i v družstvech. Po mém velkém fopa v píčkapu s 20 před dvěma lety ve Smržovce, jsem nebyl opětovně nominován a zřejmě díky tomu 17 slavně zvítězila. Pak následovala volná zábava s tanečkem a muzikou.

Neděle byla finálová. Hrálo se finále fotbálku, kde jsme po semifinálové bitvě s 20, kdy přes veškerou snahu prohráli 2:1, jsme nastoupili opět proti našemu soupeři ze skupiny – 14. Už to opět vypadalo na remizu, ale protože nejsme Ukrajinci, kteří remizu něznajú, jsme gólem Matese těsně před koncem, zvítězili. Ve volejbale jsme měli postavené dvě družstva – seniory a juniory. Jasně jsme obě družstva postoupili do semifinále a těšili se na vzájemné finále. Ale holt nám nebylo přáno. Zůstali jsme před branami. V pánském finále nohejbálku pak  zvítězilo naše družstvo ve složení Gigi, pan doktor a Zdeněk Procházka.

když naše děvčata začala hrát zápas s 20 a do toho přiběhnul posel, že začnou jet yalmary. Slíbil jsem, že to nebudu nikde ventilovat, protože bonzovat se nemá, ale písemně se to hlásit musí...
 
V pinpongu jsme s Čumim málem dostali Pepíče na koronárku. Ten si dělal čáku na vítězství v pinčesu. Protože den předem jsme vzájemný zápas nestačili zahrát a ve volném v nedělním dopoledne se Pepíč někam vytratil bylo rozhodnuto, že bude diskvalifikován a protože následný zápas měl hrát vítěz tohoto duelu s Čumim Vykyšem, dohodli jsme, po vyloučení Pepíče, že se nebudeme unavovat a sportovně jsme si střihli. Vyhrál Čumi a měl čáku hrát finále s borcem z 20. A když jsem to Pepíčovi sdělovali, viděl jsem to na jeho resisustaci. Nakonec jsme to jako v Jáchyme hoď do stroje uhráli na opakování ceremoniálu tím se Pepíč dostal na koně a slavně to dotáhnul v konečného vítěze. Ale naše poškádlení stálo za to. Hi, hi, hi…

Soutěže se pak přesunuly k Lužnici. Nejdřív se konaly plavecké závody pánů v dobových kostýmech a odvážných dam.
Po plaveckém závodě, z mého pohledu, proběhla největší aktrakce PanTakovek yalmary. Co jsem se zúčastnil novodobých PanTakovek, tak do těchto jubilejních jsem Yalmary nezažil. Musím ocenit nápaditost, pracovní nadšení a pak i vlastní závod. Vítězem po litém boji se stala posádka 14-tky.
Po závodě YALMAR jsme se přesunuli na tribunu a proběhl závěrečný ceremoniál s dekorací vítězů. A jak jsme začínali Žížalou, tak jsme i končili. Zážitků spousta a opět povedený sportovní víkend.

Co závěrem. Poděkování 20 a těmto dvou 20- ovým duším

Zapsal:
Pavelek Praha 1.7. 08