Detail článku "Kokostezka 2015 - Dámská sekce"
Kokostezka 5.12.2015
Tenhle rok nás pozvala na Kokostezku Jana Nová krásným dopisem.
"Pro Kokodámy + Kikirýpány dohromady - prosím, dejte vědět, pro kokoho mám počítat s postelí, kokolik nás bude přespávat.
Pro Kikirýpány - prosím Járu a Richarda, aby se o trase domluvili s Honzou, ten má už několik nápadů (ale abyste vy, kikirýpáni, dorazili za svými kokodámami ještě v plné síle a nebyli moc zničení a ještě nám předvedli, jak vám jde kokokrhání).
Pro Kokodámy - pro letošek se vydáme na Mníšeckoko. My, Kokodámy, pojedeme vláčkem do Řevnic, překokonáme hřeben Brd, dojdeme na Skalku nad Mníškem pod Brdy (to je ta kaplička, kterou vidíme ze Strakokonické silnice, když míjíme Mníšek). Pak sestoupíme k zámku, kde nás budou čekat s prohlídkokou, bude-li zájem, prohlédneme si i kokostel a po posilnění v místní putyčce popojedeme vlakem nebo busem do Malé Hraštice, kde přespíme v penzionu Pod kapličkou. Celkokově to nebude náročné, abychom si pěkně pokvokaly.
Podrobnější info o časech a cenách apod. zašlu v první polovině listopadu.
Odkazy: www.mnisecko.cz, www.mnisek.cz, www.penzion-u-kaplicky.cz, www.zamek-mnisek.cz
Doporučená literatura: Školák Kája Mařík 1.-7. díl"
Účastnice: Martina Vernerová, Karolína, Olina Zemanová, Lilka, Jana Nová, Alena Zemanová, Martina Mlejnková, Lenka Zavadilová, Pavlína Keprtová, Mary, Olina Panušková, Iva Dvořáková a náplava Magda E. (od Martiny V.), Jiřina B. (od Jany N.), Alenka (od Martiny M.) a navečer jsme v hospodě před odchodem zahlédly Zdenu H. + Naďu Jouzovou.
V Řevnicích jsem si dalyv cukrárně u postižených kávu, poztrácely se na náměstí na vánočních trzích a pak v pořádku vyrazily směr Mníšek pod Brdy. Na Skalce jsme si daly pivo a buřta, poobdivovaly sakrální místo a pokochaly se výhledem na Mníšek.
V Mníšku jsme si prohlédly zámek, pak i kostel a skončily v hospodě na dobrém jídle. Tam nás opustily Olina Panušková a Mary. Jely do Prahy. Ivanka Dvořka s námi došla ještě pár kilometrů za Mníšek na nádraží, kde mají velmi nóbl nádražní hospodu a dobré pivo, a kam pro ni přijel Jirka. Do vlaku směr Hraštice jsme nastupovaly už za tmy.
Avšak hospoda v Hraštici nás zklamala a ubytování v penzionu U kapličky (stejný majitel jako hospody) jsme odmítli využít. Slíbené přistýlky nebyly a ke snídani jsme si měli sami dojít pro pečivo na náměstí. A tak jsme se sebrali (i s některými Kikirýpány - Pavlem Keprtou, Petöfim a Járou Čubrem) a stihli ještě poslední vlak z Hraštice na Prahu.
Bylo Mikuláše, tak jsme všichni vytáhli převleky za bytosti nebeské a pekelné a ve vlaku uspořádali parádní mejdan. A v Praze jsme zašli na Smíchově ještě na jedno.
Nakonec jsem požádala Janu o tři věty.
"3 věty?
1. Bylo mi ctí pokvokat.
2. A jsem ráda, že jsme na hrubý pytel našli záplatu.
3. A že jsme se nezpronevěřili sedmnáctkové zásadě, kterou máme v případě potřeby vždy po ruce - F1 (fšude jednou)
Jana"
29.1.2016 zapsala Lilka