Detail článku "7. cesta jenom TAM"
Plzeň – Pňovany – Bezdružice
5.- 6.6.2010
Z T17 se zúčastnili: Pavelek, Jarda Čubr, Ríša Habrych, Petr Köppel, Vašek Krotil,
Pavel Vyleta, a já.
Sešli jsme se v 7:45 na nádraží Praha – Smíchov, v 8:00 vyrazili na Plzeň., bylo nás něco přes čtyřicet. Jeli jsme historickým motorovým vozem M131.1386 vyrobeným v roce 1954 ve vagonce Studénka - Butovice, který zachránil, opravil a již 15 let zdárně provozuje spolek dobrovolníků Lokálka Group Rokycany.
O dodržování pitého režimu bylo postaráno, ve vláčku se čepovalo pivo pod dohledem osvědčeného výčepáka Vaška Krotila. A bylo horko a žízeň veliká a tak v Cebivi, ještě před konečnou v Bezdružicích, byl sud prázdný!
Delší zastávky ve stanici Plzeň - Jižní předměstí (10:45 - 14:45) jsme využili k návštěvě Techmania Science Center (http://www.techmania.cz) v nedalekém objektu ŠKODA HOLDING a.s. a během čtyř hodin, které jsme tam strávili, jsme se ani vteřinu nenudili! Techmania science center je založeno na expozicích složených z interaktivních exponátů, které herní formou přibližují určitý matematický či fyzikální princip. Interaktivnost spočívá v tom, že návštěvník svou činností exponát "rozhýbe", aby se tak prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Učení je zde postaveno na vlastním prožitku - zkušenosti. Jó, kdyby to tak bývalo bylo za časů mých studií, určitě bych byla bývala získala kladnější vztah k fyzice!
Vřele doporučuji - vstup V. branou z Borské ulice.
Přesně ve 14.45 jsme se rozjeli do Pňovan, kde jsme odbočili na trať č. 177 Pňovany – Bezdružice (http://bezdruzickalokalka.cz) se zastávkami: Blahousty, Trpísty, Lomnička, Cebiv. Na Pňovanském mostě přes údolí Mže byla delší fotozastávka. Jednak je samotná architektura mostu úžasná a druhak jsme pozorovali 2x bunjee jumping! Nikdo z nás ale neměl chuť tento adrenalinový zážitek na vlastní kůži vyzkoušet.
Tři hlavní pole mostu s parabolickou příhradovou konstrukcí mají po 55 metrech délky. Na pňovanské straně je most ukončen pilířem s klenutým kamenným obloukem o rozpětí 7 metrů, který je z větší části zasypaný. Bezdružická strana mostu je také ukončena pilířem s kamenným obloukem o rozpětí 10 metrů. Pilíř je také částečně veden v oblouku o poloměru 200 metrů, ve stoupání 24 promile. Celková délka mostu je 210 metrů, viz dole foto M. Klase. Stavba mostu začala v druhé polovině roku 1899 a dne 6. června 1901 mohli první cestující vlaku do Bezdružic pohlédnout do závratné hloubky údolí Mže z bezpečí nového mostu!
Z Cebivi jsme se prošli krásnou krajinou údolím říčky Hadovky, napili se ze "studánky lásky" - minerálního pramene v údolí říčky Hadovky, a přes Strahov a Břetislav došli do Konstantinových Lázní, kde jsme nastoupili zpátky do Motoráčku a pokračovali do cíle v Bezdružicích.
Na sklonku 18. století vybudovali sedláci z Nové Vsi po objevení léčivých účinků místních pramenů u sirného pramene v dnešních Starých Lázních jednoduchou dřevěnou lázeňskou budovu. V roce 1812 byla postavena nová kamenná lázeňská budova s příslušenstvím. Protože se její stavbou obec Nová Ves zadlužila, došlo k prodeji lázní knížeti Konstantinu z Löwensteinu, po kterém dostaly lázně své jméno. Vlastní název Konstantinovy Lázně se začal neoficiálně používat již od roku 1838, úředně od roku 1890. Dnešní podobu začalo lázeňské místo získávat v roce 1873, kdy byla zahájena výstavba nové lázeňské budovy (nyní Prusíkův ústav - po významném kardiologovi MUDr. Bohumilu Prusíkovi), parku s kolonádou a kaple Panny Marie Lurdské.
Lázeňský dům Prusík, byl do dnešní podoby přestavěn v roce 1928, za II. světové války, od roku 1943, sloužil dočasně jako vojenský lazaret. Stavba tohoto lázeňského domu odstartovala éru rychlého rozvoje osady, čemuž významně pomohlo také napojení na železniční síť v roce 1901. Do té doby se lázeňští hosté museli trmácet 4 hodiny koňskými povozy z nádraží ve Stříbře!
Bezdružice (Weseritz) – nejstarší zmínky se objevují v roce 1227. Konkrétnější informace se dochovaly teprve o třetím známém majiteli vsi Buškovi z Bezdružic, který je považován za předka pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic. Za panství Kolovratů v letech 1390 - 1540 byly Bezdružice povýšeny na městečko. V roce 1712 získal zadlužené bezdružické panství Maxmilián Karel Löwenstein, jehož rod je vlastnil až do roku 1945. Nejhodnotnější a nejlépe zachovalou částí Bezdružic je náměstí se sloupem sv. Floriána, patrona hasičů. Poblíž stojící rozlehlá budova je bývalou radnicí z roku 1842. V jihovýchodní části městečka nedaleko školy stojí zchátralá židovská synagoga. Významnou památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1710 - 1711. Dominantu města Bezdružice tvoří původně renesanční, ale mnohokrát přestavovaný zámek, vypínající se na kopci nad náměstím. V základech zámku jsou dochovány ještě zbytky středověkého hradu, který zde stával již ve 14. století. Zámek byl v roce 1850 předán státu, což umožnilo zřídit zde roku 1868 okresní soud a berní úřad. V roce 1952 převzal zchátralý zámek závod ČKD Praha a postupně jej upravil na své rekreační středisko.
Od května roku 2004 je zámek opět zpřístupněn široké veřejnosti. Návštěvník zde najde galerii současného uměleckého skla s unikátním skleněným Bezdružickým betlémem a expozici věnovanou humanistovi, hudebnímu skladateli a cestovateli Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Tento velice vzdělaný český šlechtic, který podnikl odvážnou výpravu do Jeruzaléma a Egypta, paradoxně patrně nikdy v Bezdružicích nebyl. Jeho zajímavá životní pouť skončila při exekuci na Staroměstském náměstí roku 1621. Význam tohoto vpravdě renesančního šlechtice pro českou kulturu se snaží od roku 2000 pořádáním kulturních akcí připomenout místní Klub přátel Kryštofa Haranta.
Nejznámější je Pocta Kryštofu Harantovi, jenž se koná na přelomu srpna a září. Do dějin Bezdružicka se později ovšem neslavně zapsal jeho synovec, Kryštof Vilém Harant. Právě on byl velitelem kyrysnického pluku, který roku 1680 velmi krvavě potlačil vzpouru místních sedláků na Ovčím vrchu. Později byl členem vyšetřovací komise, která poslala na popraviště a galeje další stovky poddaných. Díky své brutalitě se slovo harant stalo synonymem pro nezvedené výrostky a také nadávkou, která vydržela až do dnešních dnů.
V Bezdružicích se k nám připojila cyklosekce - Monika a Petr Misíkovi a Míra Panuška, kteří dorazili z Rakovníka. Měli v nohách stovku kilometrů, skvělý sportovní výkon, klobouk dolů!
Tábořili jsme asi 2 km od nádraží u přírodního koupaliště v údolí Nezdického potoka. Otevřený kiosek s jídlem a točeným Chodovarem velmi potěšil. Voda v bazénu prý byla chladná, ale osvěžující. Hudební skupina – Marek Paleček (T9), Jana Dočkalová (Jedličková – T13), Aleš Dočkal (T5) a Jirka Veverka (T14) se činila až do tří do rána a byl to nádherný koncert k poslechu i k tanci!
V neděli jsme se probudili do krásného slunečného rána a po vydatné snídani po skupinách vyrazili různými směry: cyklisti ku Praze, někteří pěšáci do Bezdružic k Motoráčku, jiní na prohlídku Konstantinových lázní, na kterou včera nebyl čas, další údolím Dolského potoka na Falkenštejn, já byla ve skupince, která zamířila do Teplé. S několika nechtěnými „nábližkami“ jsme ušli ve svižném tempu 15 km a byl konec … . Ivane Fridrichu, díky za skvělý víkend!