Detail článku "Kokostezka Sedlčánky 29.-30.11.2014"

Účastnice: Lilka, Alena Z., Lenka, Jana N., Martina V., Martina M., Soňa, Olina P., Olina Z., Mary, Karolína

 

Ráno se převážná část dámské sekce sešla na zastávce autobusu u metra Českomoravská, já a Soňa jsme přistoupily později v Letňanech. Hned od rána měl řidič autobusu jasno, že šichta bude těžká. Všechny jsme chtěly lístek, ale žádná přesně nevěděla kam. Když jako poslední nastupovala Soňa, řidič se už ani neptal a tisknul.

Po příjezdu do Staré Boleslavi jsme okamžitě zašly do cukrárny, kde jsme počkaly na skončení mše, abychom si mohly prohlédnout Palladium země české (milostný obraz, kterému čeští katolíci připisují zvláštní ochrannou moc nad českými zeměmi; jedná se o kovový reliéf Madony s dítětem 19x13,5 cm).

 Pak jsme šly na komentovanou prohlídku kostela sv. Kosmy a Damiána. Paní průvodkyně byla zapálenou historičkou a řekla bych, že nás přímo zahltila informacemi.  

 Protože se do nás v kostele dala zima, musely jsme po prohlídce hned do blízké hospody, abychom se zahřály. Když ledy roztály, vydaly jsme se po turistické značce do Sedlčánek, kde jsme měly zajištěné ubytování v penzionu Na Vošverku. Cesta byla už hospodoprostá, tak jsme bez větších problémů dorazily včas na místo určení.

Jak už bývá zvykem, chlapci se nám v hospodách zdrželi, a ještě měli dost vlastních zásob, tak jsme si na první skupinku musely počkat. Večírek probíhal bez problémů, ale stále nám chyběl Jeník. Chvíli to byla sranda, ale pak jsme se začali bát. Venku tma jako v pytli a Jeník telefon nebral. Nakonec jsme se ho dovolali a zjistilo se, že Jeník se spletl (i mistr tesař se někdy utne) a zašel si několik desítek kilometrů. Nakonec přespal na místě, kam došel (v Sadské) a do "naší" hospody dorazil až příští den v poledne. To jsme tam už ale nebyli my.

A jak to v pohádkách bývá, vše dopadlo dobře a zazvonil zvonec a výletu byl konec.

Karolína 

 

Kykyryký

Účastníci:  Maňák, Čubr, Čakrt, Vykydal, Kocábek, Panuška, Krotil a Ďásek

 

Sraz byl 29.11.2014 ráno v 8 hod. na hlavním nádraží a po mírném občerstvení z vlastních zdrojů jsme odjeli do Třebestovic. Odtud jsme se vydali pěšky na Velenku, Starý Vestec, Přerov nad Labem a do Sedlčánek.

 V Přerově nad Labem se nám ztratil Honza Maňák, který si prosadil svou a vydal se jiným směrem, než my ostatní. Později se objevil v Sadské, kde také přespal.

V Sedlčánkách jsme se setkali s děvčaty, která již zvesele popíjela v penzionu Na Vošverku. 

 Jára Č.