Detail článku "Bublinková akce v Plzni 11.4.2026"
Zpráva o kulturně - společensko – alkoholicko – poznávací Sedmnáctkové akci
11. 4. 2026 v Plzni
Hned po ránu se ukázalo, co umí Swiza (to je bytost, která se na Šumavě a nejen tam objevuje odjakživa. Někdy v podobě mladé, krásné dívky, jindy jako démonická žena, či vrásčitá stařena. Provokuje, děsí, uzdravuje, obdarovává, ničí, mění člověka v kámen, způsobuje vichřice, bouře, husté mlhy ... a nejen na Šumavě), takže šoféři měli ráno tentokrát co do činění s její hustou mlhou. Nicméně vlak i auta dorazila na místo srazu jen s minimálním zpožděním. Maličká nesrovnalost nastala, než se vyjasnilo, že náš autobus nesmí parkovat na místě pro autobusy. Po přeparkování (cca 120 metrů) to městský policista vyřešil „domluvou“, nastoupili jsme a vyrazili do Starého Plzence na exkurzi výroby Bohemia sektu.
Jednalo se o rozšířenou prohlídku, historie, výroba, zrání, zajímavosti ... Paní průvodkyně, mimo obrovských znalostí v oblasti výroby a užívání sektu, musela opakovaně využívat svých nevšedních schopností učitelky základní školy a pracovnice vězeňské služby. Bylo totiž nutno opakovaně se pokusit ucpat nebo alespoň ztišit některé Sedmnáctkáře, kteří trpěli nutkavou představou rádoby „vtipně“ glosovat výklad paní průvodkyně přiblblými poznámkami. No, ne vždy se podařilo tyto rušivé momenty potlačit.
Po vlastní exkurzi výroby a expedice sektu jsme byli uvedeni do, řekl bych, síně radosti. Následovala pak řízená degustace výrobků Bohemia sektu (šoféři pak v nealkoholické variantě).
Na odchodu bylo lze projíti nakupovací vinotékou, kde probíhal Sedmnáctkový (nejen) rej mezi nabízenými lahvemi a kasou k všeobecné spokojenosti návštěvníků i obsluhy.
Následoval kratičký přejezd do Staroplzenecké restaurace na oběd a ředění bublinek pivem. Jenom z malty barák totiž nepostavíš. Tak tedy MALTA (tekutiny), CIHLA (krmě, zakusování), MALTA, CIHLA, MALTA ...
Přesun do Plzně do Muzea Triatlonu a historie Železného muže netrval dlouho, ale vzhledem k prodloužené degustaci jsme měli poněkud sekyrku. Ale byli jsme očekáváni a vstřícně přijati. Hned po usazení v kavárničce se podařilo Pavelekův pokus o rozpoutání politické debaty v zárodku potlačit spontánním „Jdi s tím do prdele!“ Následovalo povídání při kávičkách zákusečcích a panáčcích o sportu a triatlonu zvláště. Muzeum je vlastně archiv Triatlonu a Železného muže od začátků. Nachází se ve starém domě (1518) se sklepením, nádherným dvorem a pracovnou Ing. Václava Vítovce – majitele, též zakladatele a účastníka Železného muže ve světě a u nás. Vzhledem k plánovanému odjezdu vlaku bylo nutno povídání relativně brzy ukončit (cca 17:45 hod.), potom tedy rozloučení a rozjezdy do domácích destinací.
Účastníků bylo 20 (plný malý autobusík) + Petöfi s Martinou.
Zápis tento jest kratičký anžto:
1) byla to jednodeňka;
2) tříkorunová úplata od Srpíka se mi taky nezdá moc ohromující;
3) žádná velká ostuda hodná zaznamenání pro další generace se neudála.
Podle úsloví: ČAS UBÍHÁ RŮZNĚ – PODLE TOHO S KÝM ….., no a mě čas s Vámi uběhl až příliš rychle.
Tak tedy na shledanou, ahojte příště.
PP
Poznámka Lilky
Účastníci: Michal Čakrt, Dvořákovi, Pavelek Ďásek, Keprtovi, Jana Košutová se synem, Jana Nová, Věra Nováková, Panuškovi, Yvetta Panušková, Míra Vykydal, Srpíčci, Lilka Sussmannová, Šomi, Alena Zemanová a především průvodce a autor zápisu Petr Prokop