Detail článku "2015 Ondřejov oslavy"

Narozeninová oslava Lenky Zavadilové a ohlédnutí za svatbou Pavlíny a Pavla Keprtovývh

Ondřejov 14.8 - 16.8.2015

 

Letos jsme se na každoročním setkání v Ondřejově sešli netradičně namísto prvního až ve třetím srpnovém víkendu, takže takové posily kolektivu jako Zdenál a Pavelek, nám chyběly. I tak nás bylo dost: oslavenci Pavlína a Pavel, dnes již oba Keprtovi, Lenka Zavadilová, rodinní příslušníci Vašek Řápek a Kuba, a pak už jenom veselí hosté - Karolína, Jára Čubr, Martina Mlýnková, Petöfi, Olina Panušková, Míra Páňa, Olina Zemanová, Míra Vykyš, Táňa a Pavel Srpíci, Michal Čakrt, Martina Vernerová, Honza Maňák, Jana Nová, Yvetta Panušková, Richard Vacek, Ivas a Alena Svobodová, Alena Zemanová, Lilka, Jirka a Monča Misíková s Betynkou. Na sobotní večírek dorazil i pan starosta Martin Macháček s manželkou Kačenkou a švagrovou Mankou.

 

V pátek byl večírek komorní, část popíjela pivo v restauraci u Absolutní nepohody, část seděla na zahradě a popíjela víno. Následné setkání obou odřadů bylo srdečné, vzájemně chápající a trvající do hluboké subtropické noci. Spalo se vesměs venku pod širákem a ráno nás slunce vzbudilo do dalšího tropického dne. Z trojkombinace tenis, kolo, rybník, si každý vybral co chtěl, já s Alenkou Z. jsme dostaly na starost Betynku (a rády) a okolo čtvrté jsme se všichni shromáždili na zahradě; oslavy mohly začít.

 

Z pípy půjčené od Zdenála z práce teklo pivo trochu teplé a nakonec teplé moc. Zachránila nás až pípa Pavla Vylety, kterou z červnových oslav zanechal Honza Maňák, která si pravděpodobně odpočinula a celý večer chladila jak o život. Zato ráno už byla tak unavená, že jsme z ní vyrazili asi jen deset piv, a pak umřela úplně.

Grilovalo se (na grilu, ne na rohožce) masíčko, moc dobré, a stoly se prohýbaly dalšími laskominami. Lenku jsme k padesátinám svezli tunelem z Calais do Británie, a pak autobusem po Londýně (chtěla k narozkám příspěvek na cestu do Londýna) až ke slepé mapě, kde měla ukázat, jak je na cestu připravena. Novomanželé zase dostali jednorázový foťák (prý si koupí lepší), aby si to focení nacvičili. Semleli jsme páté přes deváté a nakonec pod pergolou u ohýnku Srpíček s Yvettou za stále jen slibované další a další pětikoruny jako džůbox pozpěvovali od Měsíčku na nebi hlubokém až po Batalion (ten prý šel třikrát) opět do nočních hodin. Okolo druhé ráno nás vyhnal spát déšť, což vyvolalo rozporuplné pocity. Na jednu stranu paráda, po měsíci suchých tropů konečně prší, na druhou stranu, kdo se má stěhovat v noci do chaty.

 

Ráno však opět vysvitlo tropické slunce. Posnídali jsme na zahradě zbytky od včera, sladké, slané, polévku od Kačenky, a pomalu se rozjížděli domů, případně na další výlety. Prostě pohoda. Ten ceďák, co přišel okolo půl čtvrté odpoledne ve Svojeticích, když jsem s Járou Čubrem na kole mířila ku Praze, Vám nepřeju zažít! Nakonec jsme z Říčan jeli vlakem. Tropy v Česku skončily.

 

Lilka

 

P.S. dovětek od Lenky:

Milá Sedmnáctko, moc vám všem děkuji za víkend strávený v milé společnosti, pohodové náladě, a za všechna přání i za ty "povedené" dary. Libušce, samozřejmě, za pohostinnost. Moc jsem si to užila a těším se na další setkání. 

 

Díky, Lenka